Rozmery stavby        PLÁN NA REKONSTRUKCI KRYTU ČERNOBYLSKÉHO REAKTORU
                                                                                                                                       
                 The Shelter Implementation Plan - SIP
             Kryt zastřešující zbytky bloku 4 černobylské jaderné
              elektrárny byl krátce po nehodě, ke které došlo dne
              26. dubna 1986, vybudován za velmi nebezpečných
              podmínek. Neměl představovat konečné řešení a ve
              skutečnosti je velmi nestabilní, jeho stav se zhoršil a
              umožňuje prosakování dešťové vody. Existuje riziko
              jeho zřícení díky seizmickým pohybům,extrémním
              vlivům počasí a dalšímu zhoršování jeho struktury.
              Možnost kontaminováníokolní zóny a povodí Dněpru
              přetrvá, dokud vysoce radioaktivní materiál, který                                zastřešuje kryt, nebude náležitě izolován od okolního                           prostředí.


Evropská komise se v roce 1995, následně po projektu financovaném z programu Tacis,chopila iniciativy a vytvořila skupinu odborníků z EU a Ukrajiny, aby vypracovali a posoudili řadu alternativních řešení, jak uvést blok 4 černobylské elektrárny a jeho stávající kryt do stavu, který nebude představovat hrozbu životnímu prostředí. V roce 1996 se ke skupině připojili odborníci ze Spojených států a Japonska. Zpráva o studii zveřejněná v listopadu 1996 navrhla doporučený postup, který obsahoval stabilizaci a další krátkodobá opatření a přípravu na dlouhodobou přeměnu na místo bezpečné pro životní prostředí.

Na počátku roku 1997 pracovní skupina pro jadernou bezpečnost skupiny G–7 a představitelé ukrajinské vlády dosáhli shody ohledně dalšího rozvoje výše uvedené studie. V květnu 1997 došlo v úzké spolupráci s mezinárodní skupinou odborníků k finalizaci návrhu plánu, který je označován jako Plán na rekonstrukci krytu černobylského reaktoru (Shelter Implementation Plan – SIP).

SIP obsahuje řadu úkolů, které mají být realizovány v průběhu 10 let, aby se zbytek reaktoru zabezpečil a stabilizoval. Hlavní úkoly jsou:

• krátkodobá stabilizace a ochrana;

• zvýšení jaderné bezpečnosti s důrazem na vodní hospodářství, aby se vyloučilo rizikoohrožení;
• zvýšení jaderné bezpečnosti s důrazem na vodní hospodářství, aby se vyloučilo rizikoohrožení;
• vypracování dlouhodobé strategie k odstranění hmoty obsahující nebezpečná paliva (Fuel Containing Masses – FCM);
• vybudování nového ochranného pláště;
• odstranění vrchní nestabilní části stávajícího krytu.
Původní odhadované náklady projektu představovaly na období 1998 – 2005 částku 768 milionů USD včetně 10 milionů USD na poskytnutí nezbytných licencí.Dnešní odhadované naklady jsou 1,4 - 1,6 miliard USD.
                                                                                           
Na zasedání států G–7 konaném v Denveru v červnu 1997 podpořili vrcholní představitelé států a vlád skupiny G–7 a předseda Evropské komise vytvoření multilaterálního mechanismu financování, aby napomohli Ukrajině při provádění SIP. Dohodli se na finančním příspěvku skupiny G–7, který by měly doplnit příspěvky od dalších dárců. Tito představitelé rovněž odsouhlasili to, aby Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) byla požádána o zřízení a správu účelově určeného fondu – Fondu pro kryt reaktoru v Černobylu (The Chernobyl Shelter Fund – CSF). CSF byl radou EBRD oficiálně zřízen dne 6. listopadu 1997. První dárcovská konference se uskutečnila dne 20. listopadu 1997 v New Yorku. Dvacet pět zemí a Evropská komise přislíbily částku v přibližné výši 400 milionů USD. Ukrajina přislíbila částku 50 milionů USD ve formě materiálního příspěvku. Tato částka byla dostatečná k zahájení prací na prvním úkolu vyplývajícím ze SIP. S ohledem na negativní výsledek iniciativy, kterou vyvinulo shromáždění CSF a která směřovala k zahájení kampaně na získání finančních prostředků od soukromých dárcův letech 1998 a 1999, EBRD jako správce CSF varovala, že za účelem dodržení původního harmonogramu je třeba doplnit finanční prostředky fondu do poloviny roku 2000. Druhádárcovská konference se proto uskutečnila dne 5. července 2000 v Berlíně. Dvacet dva zemí a Evropská komise přislíbily přibližně 320 milionů USD, čímž se celková částka přislíbená na těchto dvou konferencích přiblížila částce odhadovaných nákladů, tj. 768 milionů USD
V listopadu 1997 sjednala EBRD podle pravidel fondu s ukrajinskou vládou rámcovou smlouvu, která představuje základ pro jednotlivé smlouvy o grantu, které mají být uzavírány mezi bankou a příjemci. Banka vytvořila vzorovou smlouvu s připojenými standardnímismluvními podmínkami, které se použijí na všechny granty financované z fondu. Závazky vůči fondu a platby finančních prostředků z peněz fondu probíhají na základě smluv o grantu. Dosud bylo podepsáno sedm smluv o grantu. Fond řídí shromáždění dárců. V současné době se skládá z 22 dárců, včetně Evropské komise a Ukrajiny. Shromáždění schvaluje smlouvy o grantu, dohlíží nad jejich prováděním bankou, přezkoumává efektivitu financovaných činností a schvaluje roční rozpočet a účetní závěrky fondu. První zasedání tohoto shromáždění proběhlo dne 12. prosince 1997. V současné doběshromáždění předsedá Dr. Hans Blix (Švédsko). SIP představuje souhrnný soubor opatření, a proto je nezbytné, aby byl řízen na základějednotného režimu provádění. To je upraveno v pravidlech Fondu pro kryt reaktoru v Černobylu. Tato pravidla upravují zadávání veřejných zakázek na služby a dodávky. Především stanoví, že „politiky a pravidla EBRD pro zadávání veřejných zakázek se uplatní na granty poskytnuté ze zdrojů fondu, pokud se zadávání veřejných zakázek v zásadě neomezí na zboží vyrobené v dárcovských zemích nebo v zemích, které se účastní operací EBRD, nebo na služby z těchto zemí poskytnuté“. Je proto třeba, aby dohoda o poskytnutí příspěvku Komise a EBRD vycházela z jednotného pochopení skutečnosti, že mezi jednotlivými členskými státy a Evropskou unií nedojde k diskriminaci. Účast třetích zemí na zadávání veřejných zakázek může být v závislosti na daném případu povolena.
                                                                                   PŘÍSPĚVKY SPOLEČENSTVÍ DO CSF
První příslib Evropské komise přispět do Fondu pro kryt reaktoru v Černobylu z roku 1997 (částka 100 milionů USD) byl formálně potvrzen „rozhodnutím Rady 98/381/ES ze dne 5. června 1998 o příspěvku Společenství do Evropské banky pro obnovu a rozvoj ve prospěch Fondu pro kryt reaktoru v Černobylu“ 1. Příspěvek byl skutečně vyplácen z rozpočtů Společenství na roky 1998 a 1999. Druhý příspěvek Komise (100 milionů EUR) byl formálně potvrzen rozhodnutím Rady 2001/824/ES.

Komise předložila v říjnu 1999 první zprávu o pokroku týkající se realizace Komise předložila v říjnu 1999 první zprávu o pokroku týkající se realizace CSF2, jak stanovil čl. 3 odst. 1 rozhodnutí 98/381/ES. Druhá zpráva o pokroku byla předložena v roce 2001 a třetí v roce 2004.Fond pro kryt reaktoru v Černobylu představuje důležitý nástroj pomoci Ukrajině při řešení problémů, které jsou důsledkem černobylské havárie. Vzhledem k tomu, že je Společenstvínesporně největším dárcem do CSF, pokračování jeho účasti je pro úspěch projektu zásadní.Nařízení o Tacis týkající se období 2000 – 2006, které výslovně zmiňuje „příslušné mezinárodní iniciativy podporované ze strany EU, jako je například iniciativa G7/EU o uzavření elektrárny v Černobylu“, uvádí tuto účast jako prioritní opatření.

Na základě finančního přehledu připojeného níže EBRD uvedla, že je třeba získat doplnění finančních prostředků do fondu, tj. nové závazky dárců, aby bylo možné uzavřít smlouvu týkající se nového bezpečného ochranného krytu (která by měla být realizována v roce 2006). Aby mohly projekty týkající se Černobylu pokračovat a úspěšně skončit, hlavní dárci přislíbili v Londýně v květnu 2005 částku 173 milionů EUR. Tato částka v návaznosti na požadovaná schválení zahrnuje 49,1 EUR přislíbených Komisí (které odpovídají historickému břemenu o sdílení nákladů mezi bývalými členy G7 a ES). Příslib Komise má být vyplacen v období 2006 – 2009.

Tento návrh usiluje o přijetí rozhodnutí Rady o první splátce třetího příspěvku Společenství ve výši 14,4 milionů EUR. Na navrhovaný nový příspěvek se vztáhnout stejné podmínky uvedené v článcích 1 a 3 rozhodnutí Rady 98/381/ES ze dne 5. června 1998 podle toho, který z nich je použitelný. Zbývající část příslibu (34,7 milionů EUR) má být zaplacena v období 2007 – 2009 a bude předmětem nového rozhodnutí.

Příspěvek se poskytne podle článku II bodu 2.02 pravidel fondu a bude předmětem formální dohody o poskytnutí příspěvku uzavřené mezi Evropskou komisí a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.